Trogir, 1. část

Přístavní městečko Trogir v Kaštelském zálivu je vzdálené asi 30 km západně od města Split. Jeho historické jádro se nachází na malém ostrůvku, který je s pevninou spojen kamenným mostem. Na druhé straně je spojené s vedlejším ostrovem Čiovem pohyblivým mostem.

Středověké město se dá bez nadsázky označit jako muzeum. Jeho dokonale zachovalé historické centrum a mnoho turistických atrakcí, stejně jako spousta kulturních a historických uměleckých děl, dělá z dovolené v Trogiru nesmírně zajímavou záležitost a velice frekventovaný prázdninový a výletní cíl na pobřeží Dalmácie.

Historie

Osídlení bylo založeno již ve 3. nebo 2. století př.n.l. Řeky, kteří jej původně nazývali "Tragurion". To se dá přeložit jako "Kozí ostrov". Město bylo postaveno na poloostrově odděleném od pevniny kanálem, stejně jako několik dalších pobřežních měst, což pak bylo během doby pozdního středověku velmi užitečné proti postupující Turkům.

Za římské nadvlády se Tragurium přeměnilo na obchodní přístav, přičemž se hojně využíval mramor těžený v nedalekých lomech. Po stěhování národů připadl Trogir k Byzantské říši a byl opakovaně napadán Benátčany. V 11. století obdržel městská práva, v roce 1123 vtrhli do města Saracéni a celé ho vyplenili a spálili.

Roku 1420 byla celá Dalmácie odkoupena Benátkami, město bylo obsazeno benátskými vojáky a vše chorvatské tu bylo nahrazeno italským. Benátčané tady za svého působení nechali postavit mnoho paláců a mocných pevnosti proti tureckým nájezdům.

Kvůli hospodářskému vykořisťování místního obyvatelstva vypukly v roce 1797 krvavé nepokoje, které ukončil až roku 1806 Napoleon, když zde zrušil feudalismus. Ačkoliv se jeho armádě podařilo pobořit obranné hradby, středověké centrum se změnilo jen málo a návštěvníci tak tady mívají dojem, že se čas od té doby snad úplně zastavil.

Tento krátký vzestup však trval jen do roku 1814, kdy se vlády ujali Rakušané. Ti se však přestali starat o záležitosti města a jeho obyvatel, což se císařsko-královské monarchii "vrátilo" v průběhu revolučního roku 1848.

Památky

Staré město má mnoho dobře zachovalých budov z období 13. – 15. století. Během procházky ve směru od městské brány objevíte nejprve sochu patrona města, Ivana Ursiniho. Na hlavním náměstí pak stojí majestátní katedrála Sveti Lovre, jejíž úplné dokončení od roku 1132 trvalo téměř neuvěřitelných 500 let a je určitě vůbec nejdůležitějším stavebním dílem ve městě. Vykazuje nádhernou směsici stavebních stylů a najdete v ní románské oblouky, gotické barevné benátské elementy i prvky renesance.